Opět je zde léto a lidé jásají. Jistě ne všichni, jako se tvrdí v perexu článku, ale velká většina určitě. Ti, kteří léto nemají rádi jsou prý škarohlídi. No, třeba jen mají v tom horku zdravotní potíže, jako autor článku, a proto horka vůbec nevítají a s nadšením už vůbec ne. Každý jsme holt trochu jiný, ale to jsme drobátko odbočili od toho, čemu se má tento článek věnovat. Jde o čistou vodu v bazénu, který má již dnes každý na zahradě u domu. A kdo ne, tak si jej stejně brzy pořídí. Časem se k němu třeba od kolegů v práci donese, jaké to má výhody a jaké jsou nevýhody chození na plovárnu.
Zvláště, plave-li člověk rád a chodí tam denně. To jsou pak ohromné výdaje a takový člověk proto potřebuje mít bazén doma, na zahradě. Tam může hupnout kdykoli se mu zachce, bez vstupného, bez starosti, že bude okraden, nebo že zde bude kravál. Naopak, má zde ticho a klid. Co by za to jiní dali. Aby bylo voda jako křišťál, musí se o to trošku bojovat. Což v praxi znamená, sbírat hrubé nečistoty, zapínat filtraci a občas přidat něco chemie. Tou se ničí zárodky řas a sinic. Nejdůležitější součástí toho všeho je filtrace, a to co je v ní. Zeolit, písek, nebo filtrační kuličky. Každý používá to, co mu nejlépe vyhovuje.
Nebo s čím se mu nejlépe pracuje. Ještě stále je nejběžnější náplní písek. Ten ovšem není ledajaký. Pokud si myslíte, že ukradnete někde na stavbě kbelík písku a do filtrace nasypete, tak to jste drobátko na omylu. Ten pravý písek do bazénové filtrace musí mít určitou zrnitost, aby svou práci zvládal dokonale. Tento základní parametr nebude splňovat ani šlohnutý písek ze stavby, ale ani třeba z dětského pískoviště. Ostatně, jeho nákup patří do té nejméně finančně náročné kategorie a vydrží vám klidně i tři sezony. A koupit si jej můžete přímo zde kliknutím na odkaz výše. Tak se ocitnete na webu, kde ho mají.
